Dnes je to přesně 30 let, kdy byla Českou národní radou přijata Ústava České republiky.

Článek 1, odst. 1 nám říká, že:

„Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.“

Naše země má Ústavu, která je na rozdíl od řady jiných zemí, založena na čistě občanském principu. Jsme tedy země občanů.

Naše Ústava byla výrazněji změněna pouze dvakrát. První změna reflektovala vstup České republiky do NATO a Evropské unie. Článek 10a umožňuje přenést některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci.

Druhou změnou, čistě účelovou, bylo zavedení přímé volby prezidenta. Bohužel nikdo u veřejnosti neověřil, že změna způsobu volby prezidenta je změnou potřebnou. Na takové změně by se podle mého názoru měla shodnout široká veřejnost. Dnes je tato změna diskutována jak politickou scénou, tak veřejností, ale není cesty zpět.

Každý způsob volby prezidenta má své výhody i nevýhody. Důležité ale je, aby prezident ústavu ctil a nesnažil se ji ohýbat, obcházet či kreativně vykládat. To samozřejmě platí pro všechny ústavní činitele. Věřím, že s novým prezidentem nebo prezidentkou se opět dočkáme i respektování takzvaných ústavních zvyklostí.

Je dobré, že naše Ústava je obecná a co nejobecnější býti i má. Musí být ponechán prostor pro různé úvahy, které jsou v daném čase aktuální. Jsem si jista, že Ústava přežije i doby turbulentní. Respektujme ji a se změnami buďme velmi, velmi opatrní!

Jarmila Levko