Euro – hrozba nebo příležitost?

Podle výzkumů agentury STEM byla podpora přijetí eura veřejností v roce 2005 kolem 50 %, pak začala klesat a posledních deset let osciluje kolem 18 %.

Čeho se Češi v souvislosti s přijetím eura bojí? Politická podpora k přijetí eura nebyla a stále ještě není příliš velká a s tím se pojí i malá podpora veřejnosti. Postoj k euru byl formován spíše emocemi a pocity než racionálními argumenty. Názor ovlivnila také řecká krize. Hlavní argumenty odpůrců eura jsou dva. Prvním je obava z toho, že bychom v rámci měnové unie dopláceli na jiné (viz Řecko). To jsme si říkali v době, kdy naše ekonomika byla premiantem. Dnes má Česká republika nejrychlejší tempo zadlužování v rámci unie a nápadně připomíná situaci na začátku řecké krize. Druhým argumentem je obava ze zdražování při přeceňování. Tato obava se například na Slovensku nenaplnila.

Naproti tomu stojí nesporné výhody. Přijetí eura by posílilo pozice České republiky v rámci Evropské unie, s velkou pravděpodobností by přineslo více zahraničních investic a s tím nová pracovní místa, ušetřili bychom miliardy na úrocích státního dluhu a cestování Čechů by bylo jednodušší, bez směnáren. Ostatně řada českých firem, nebo poboček zahraničních, už v tichosti na euro přešla. Berou si úvěry v eurech, někteří v eurech i účtují.

Dnes platí eurem 20 členských států Evropské unie, včetně například pobaltských zemí, Slovenska a nově i Chorvatska. Česká republika v tuto chvíli podmínky ke vstupu do eurozóny nesplňuje. Naším cílem by mělo být dostat se co nejrychleji k plnění maastrichtských kritérií a začít vést solidní diskusi o přijetí eura. Jsem přesvědčena, že je to v zájmu České republiky a jejích občanů.

Jarmila Levko