Na Černém Mostě
- velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma
Čekala jsem v Praze na Černém Mostě na autobus do Liberce.
Potkala jsem tam kamaráda Luďka z mládí, kterého jsem dlouho neviděla. Začali jsem si povídat, co dělá tenhle spolužák, co jiný, kdo koho kdy viděl, když v tom se Luděk zeptá:
„Ty jsi teď ve sněmovně, ne?“
„ Jsem“, na to já. Dvě vteřiny ticho, a pak se Luděk zeptá:
„A co děláš na zastávce na Černým Mostě? Já myslel, že jako poslanec máš přeci auto s řidičem.“
Rozesmálo mě to.
Tak pro vás, co máte podobné představy: běžný poslanec, pokud nemá nějakou hodně důležitou a exponovanou funkci, nemá od sněmovny auto s řidičem. A proč by měl mít. Neměla jsem služební auto na cesty z práce a do práce ani jako ředitelka třísouborového divadla s 240 zaměstnanci. Jsme pořád normální lidi.
A mimochodem, mám svoje auto, jako asi všichni poslanci, ale cesta z Liberce do Prahy je pro mě jednoznačně pohodlnější autobusem. Nechci trčet v dopravních zácpách, Praha má svých automobilistů dost a parkovacích míst málo. Lístek na autobus v kombinaci s pražskou lítačkou je ten nejlepší způsob, jak se dostat do sněmovny včas a bez stresu.
Jarmila Levko
