Bezpečnost není samozřejmost

Jarmila Levko by Jarmila Levko
Zahraniční politika

12. března uplynulo 25 let od vstupu České republiky do NATO. Je to důvod k oslavě? Za mě určitě ano.

Jsme malý stát, sami nemáme šanci se ubránit případné vojenské agresi a být součástí nejsilnější aliance je pro naši bezpečnost zásadní. Členstvím v NATO jsme navíc před 25 lety jasně deklarovali, že chceme patřit do rodiny západních států založených na hodnotách demokratické společnosti. Zlomový den v naší historii.

Severoatlantická aliance nám dala pocit bezpečí. Možná až příliš. Stejně jako mnoho dalších států v Evropě jsme neplnili své závazky vyplývající z členství v NATO a podlehli jsme pocitu, že bezpečnost JE samozřejmost. Oči nám otevřela agrese Ruska na Ukrajině.

Na pozadí tragické války na Ukrajině je potřeba pochopit, že pro udržení míru je nutné mít bojeschopné armády a odpovídající kapacity zbrojního průmyslu. Válka vzniká tam, kde se agresor cítí silnější než ten, na koho jeho agrese míří. Putin měl v plánu si za pár dní „speciální operace“ podmanit (slabší) Ukrajinu. Ruského agresora překvapila odhodlanost ukrajinského národa bránit se i podpora ze strany demokratických států, členů i podporovatelů NATO (USA, evropské státy, Austrálie a další). Je naší morální povinností vytrvat a podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba. Není to ale jen morální povinnost, je to nutnost. Mocenské chutě Putina sahají mnohem dále.

Ti, kdo říkají, že cesta k míru je nezbrojit a nepodporovat Ukrajinu jsou pomýlení. Buď nechtějí vidět realitu, nebo – a to je horší – populisticky volají „chceme mír, zastavte dodávky zbraní“ ve snaze získat pár politických bodů. Ale v této situaci, kdy je válka doslova za rohem, je to nezodpovědné a nebezpečné. Všichni chceme mír. Tím, že se ustoupí agresorovi, se ale míru nedosáhne. Historie to mnohokrát ukázala.

NATO je tu už 75 let


Severoatlantická aliance byla založena 4. dubna 1949 jako vojenský pakt mezi dvanácti zeměmi Severní Ameriky a západní Evropy v reakci na rostoucí obavy ze sovětské expanze v poválečné Evropě. Mezi zakládající členy patřily: Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Spojené království a Spojené státy.

Zajímavostí z počátků NATO je, že Sovětský svaz v roce 1954 navrhl své členství v alianci jako způsob, jak uchovat mír v Evropě. Tento návrh však byl členskými státy NATO odmítnut, neboť se obávaly, že skutečným úmyslem Sovětského svazu je oslabit alianci.

V reakci na vznik NATO Sovětský svaz zformoval v roce 1955 Varšavskou smlouvu, vojenské uskupení států východního bloku, které mělo být protiváhou NATO. Hlavním impulsem byl vstup Západního Německa do NATO.

NATO se postupně rozšiřovalo, dnes má 32 členských států. Poslední dva, Finsko a Švédsko, požádaly o členství právě na pozadí ruské agrese vůči Ukrajině.

NATO bylo je obranný pakt, s článkem 5 jeho zakládající smlouvy prohlašujícím, že ozbrojený útok proti jednomu či více členům bude považován za útok proti všem. Tento princip kolektivní obrany byl a je klíčovým prvkem, který definuje alianci.

NATO je nejsilnější obrannou aliancí, v současnosti má v součtu 3,5 milionů aktivních vojáků.


View the embedded image gallery online at:
https://jarmilalevko.cz/nato-25-let#sigProIdcc5f8c44e7



odkaz Více o NATO:

sepsalJarmila Levko

(2 - počet hlasů)
Přečteno 117 krát