Účast ruských a běloruských sportovců na Olympijských hrách v Paříži 2024 považuji za nepřijatelnou

Ze sedmičlenného výboru nás pět hlasovalo pro, jeden člen byl proti a jeden se zdržel.

Myšlenku starověkých olympijských her oživil v roce 1882 berlínský profesor Ernst Curtis a k životu ji přivedl francouzský baron Pierre de Coubertin. Hazardní hry mělo nahradit ušlechtilé sportovní zápolení. Curtis i Coubertin věřili, že čestný sportovní boj může upevňovat i přátelství mezi národy.

První novodobé Olympijské hry se konaly roku 1896 v Aténách, od poslední starověké Olympiády uplynulo 1303 let. Staly se významným mezníkem v dorozumění a přátelství lidí všech ras a národů světa. Hry jsou nejen významným sportovním svátkem, ale i férovým kolbištěm. Ve sportu vždy musí vždy jeden vyhrát a druhý být poražený. Jejich role se ale mohou měnit a nikdy nedochází k porážce totální. Většina sportovních klání končí podáním ruky. Těžko si však lze představit, že je možné podat ruku někomu, kdo nehraje fér.

V průběhu let se bohužel mnohdy staly Olympijské hry i součástí politických bojů, vzpomeňme Moskvu 1980 nebo Los Angeles v roce 1984. Zcela nechutnou propagandou byly hry v Berlíně roku 1936 na říšských sportovištích a ve druhé světové válce pak zahynulo mnoho sportovců, jejichž „boj“ by za normálních okolností končil podáním ruky.

Věřím, že Mezinárodní olympijský výbor zváží situaci a rozhodne moudře, ve jménu olympijské myšlenky. P o d p o r u j i:

USNESENÍ podvýboru zahraničního výboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí

které jednoznačně d o p o r u č u j e Mezinárodnímu olympijskému výboru zachovat principy vyplývající z již přijatých sankcí a včas připravit vhodná a efektivní opatření, která by zabránila účasti ruských a běloruských sportovců na Letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024. A

z d ů r a z ň u j e, že ač si je dobře vědom mírové role sportu, který dokáže spojovat, nelze zapomenout na to, že to byla právě Ruská federace, v důsledku jejíž vojenské agrese vůči Ukrajině se nebudou moci mnozí ukrajinští sportovci Letních olympijských her v Paříži v roce 2024 účastnit, a proto za této mimořádné situace nemůže argument o mírovém poslání sportu jako zdůvodnění pro případnou účast ruských a běloruských sportovců obstát. A

p ř i p o m í n á památku více než dvou set ukrajinských vrcholových sportovců, kteří zahynuli v brutální válce, kterou již jeden rok vede Ruská federace s podporou Běloruska na Ukrajině. Mnozí z nich zahynuli při obraně své země jako civilisté, někteří dokonce ještě jako nezletilí, a nebudou se tedy moci Letních olympijských her v Paříži v roce 2024 účastnit.

Jarmila Levko