Známky

První dojem je pro prvňáčka důležitý. Čeká ho dlouhá cesta, aby se prokousal několika stupni školní docházky. V první třídě si dítě může ke škole vybudovat kladný, ale i záporný vztah, který ho provází až do dospělosti. Hodně záleží na prvním učiteli.

Asi každý z nás si vzpomene, jaké bylo jeho první vysvědčení. Jedna velká známka přes celou stránku. Dostala jsem dvojku a obrečela to (tím naštěstí mé školní neúspěchy skončily, maturovala jsem za samé).

V dalších ročnících předměty přibývají, na konci roku je známek více a zdaleka ne všichni mají „samé“. Děti se začnou srovnávat, rozdělí se na dobré a špatné žáky. Ohodnotit škálou od jedné do pěti je sice snadné, ale je to všeříkající?

Domnívám se, že slovní hodnocení, pokud jej pedagog dělá poctivě a s citem, vyjádří mnohem více. Žák i rodič v prvních ročnících se dozví, že například čtou lépe než na začátku roku, ale třeba v počtech se příliš neposunují. To je cenné. Pro pedagoga mohou být taková hodnocení také cennější než ohodnocení známkou, i když připouštím, že pravděpodobně pracnější.

Jsem přesvědčená, že komparace v prvních třídách není nutná. Jak se blíží konec prvního stupně, hodnocení škálou a jistá míra komparace už asi nutná je. Pozvolný přechod na stupnici je prospěšný, protože v životě budou žáci, až dospějí, hodnocení právě nějakou pomyslnou stupnicí, v různých obměnách a variantách..

Chceme, aby děti ke škole a vzdělávacímu systému měly kladný vztah. Slovní hodnocení je z jedna cest, která může prospět všem. Jak žákům, tak pedagogům.

Jarmila Levko