Liberecké Divadlo F. X. Šaldy dostalo ke svým 140. narozeninám knihu

Jarmila Levko by Jarmila Levko
Ve společnosti

Budova libereckého divadla oslavila 140. narozeniny. Byla postavena v letech 1881-1883 podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.

Za 140 let prošla budova divadla řadou větších i menších rekonstrukcí. Postupně se přizpůsobovala technickému pokroku. Exteriér a interiér divadla si však zachovaly původní charakter. Není to tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát! Například v 50. letech minulého století vznikl projekt na dostavbu bočních křídel a zadního traktu divadla v moderním stylu, který by zásadně změnil jeho vnější vzhled. Tehdejší představitelé města projet neuskutečnili kvůli jeho finanční náročnosti. Někdy nedostatek financí není na škodu.

S blížícím se výročím se rodila myšlenka, jak historii i přítomnost budovy co nejlépe a trvale zaznamenat, uchovat pro příští generace.

Uvědomila jsem si, že tato impozantní budova nemá svou knihu, a že ji mnoho budov podobného významu má. Proto jsem se to, jako tehdejší ředitelka Divadla F. X. Šaldy Liberec, rozhodla napravit.

Oslovila jsem vynikajícího fotografa Jiřího Jiroutka. Jeho knihy, „Fenomén Ještěd“ o našem horském hotelu nad městem a „Už nejdu do Ještědu“ o dnes již neexistujícím obchodním domě v centru Liberce (pod oběma stavbami je podepsáno architektonické studio SIAL pod vedením Karla Hubáčka), mám moc ráda. Jsou svěží a nevšední, podobně jsem si představovala i knihu o libereckém divadle.

S Jirkou Jiroutkem jsem strávila na přípravě knihy hodně času. Byla to inspirativní a tvůrčí práce. Hledali jsme v archivech, diskutovali, co v knize má být a co nebýt. Doprovázela jsem ho při focení. Hodně jsme si to užili, hodně jsme se společně nasmáli a vzpomínali. Jirka má k divadlu velmi osobní vztah, pracoval tu v devadesátých letech minulého století pár let jako kulisák.

V únoru letošního roku ale přišla nečekaná rána, Jirka Jiroutek nemohl ze zdravotních důvodů v práci pokračovat. Najednou bylo všechno jinak a stáli jsme před otázkou, co dál. V té době byla většina fotografického i textového materiálu v podstatě hotová, a tak jsme se s grafikem Martinem Pouzarem rozhodli knihu dokončit sami, také kvůli Jirkovi Jiroutkovi, který její přípravě věnoval hodně času a kvůli divadlu, které si knihu objednalo a těšilo se na ni. Nebylo to snadné, ale kniha nakonec vyšla a byla pokřtěna přesně v den 140. narozenin budovy na divadelním plese.



sepsalJarmila Levko

(2 - počet hlasů)
Přečteno 158 krát
Označeno v :